Irisdiagnostika

Irisdiagnostika neboli irisdiagnóza je metoda sloužící k vyhodnocení zdravotního stavu na základě vzhledu oční duhovky a na ní se projevujících znaků.

Při tomto vyhodnocování je nutno brát v úvahu změny, k nimž dochází ve struktuře. Změny uspořádání a zabarvení duhovky. Je také možné někdy využít i znaky, které se objevují na rohovce a nebo změny v poloze a ve vzhledu zorničky.

Duhovka

IRIS – je z latinského slova a znamená duhovka (řecky duha) a má více termínu např. (v němčině Irisdiagnose, ang. Irisdiagnomis, polsky irydodiagnostika, apod.).

Na duhovce oka, díky jejímu propojení s celým tělem prostřednictvím nervové soustavy i soustavy krevního oběhu, se projevují všechny poruchy, k nímž pod vlivem různých činitelů dochází.

Všechny deformace v uložení vláken na duhovce, jež se na ní různými způsoby projevují jako např. (jamky, dutiny, tečky, apod.) a nebo pro danou barvu duhovky nepřirozená zbarvení, mají svůj význam. Tvoří kód, k jehož rozvázání existuje příslušný klíč, vypracovaný těmi, kteří se tímto vědním oborem zabývají.

Při pozorování přední blány orgánu oka, jakou je z anatomické stránky duhovka, která je ze zevní strany pokryta rohovkou, dokáže zkušený iridolog přesně zjistit stav našeho zdraví.

Je-li organismus zdravý a silný, pak je duhovka hladká, bez deformací. Když se však v našem organismu začíná dít něco nezdravého, tak na duhovce jak na světelné tabuli se zjevují pro dané onemocnění charakteristické znaky. Dívá-li se iridolog do očí, zjišťuje druh onemocnění i stupeň projevu.

Irisdiagnostikou lze pozorovat stav nejenom u lidí, ale také u zvířat

Podle mnoha vědeckých bádání a poznatků, jsou změny na duhovce spojeny především s příslušnou nervovou soustavou. Irisdiagnostikou lze pozorovat stav nejenom u lidí, ale také i u zvířat. Pro ně, ale existuje jiná topografie duhovky.

Pomocí této metody, lze např. zjistit choroby zažívacího traktu, a v rozmezí 95 až 98% onemocnění žaludku. Pomocí irisdiagnostiky, dále lze zjistit a včas předvídat zánět srdečního svalu, onemocnění ledvin, atd. Někdy však viditelné znaky nemusí být charakteristické. U onemocnění ledvin je poté těžší stanovit o jakou nemoc u ledvin jde. Podobné to je i u diagnózováni chorob krve.

Na základě historických výzkumů, bylo zjištěno, že např. horní část duhovky odpovídá hlavě.

Pravá strana oka ukazuje na stav všech orgánů v těle, které jsou na pravé straně. Levá strana oka může ukazovat stav orgánů, které jsou na levé straně těla.

Irisdiagnostika by se neměla používat u lidí, kteří prodělali nemocí očí, v jejichž průběhu dochází často k poškození duhovky. Dále neprovádět u malých dětí. U nich musíme brát ohled na slabě vyvinutou strukturu duhovky. Neměla by být použitá ani u starších lidí, kteří mají na duhovce již deformace způsobené věkem.

Seznam všech lidí kteří se podíleli na vyšlých dílech o naukách a praxí iridologie, všech badatelů a vědců je velmi dlouhý.

Zdroj: Salvo 03, 1991.