>>Existence celého farmaceutického průmyslu je založena na předkládání nepravdivých vědeckých závěrů a jejich propagaci. Dr. Fereydoon Batmanghelidj<<

>>Se zavedením povinného očkování jste ztratili svobodu. O vašem dítěti přece nemůžou rozhodovat
politici ani lékaři. John Virapen<<

Mléko

Pramen zdraví nebo nemoci?

MUDr. Friedrich Dorschner

Na mnoha mlékárenských autech stojí reklamní rčení: „Mléko – pramen zdraví“.

Tento výrok je jen reklamním rčením. Se zdravím má jen málo společného. Od čistě vědeckých zaměřených lékařů, jako např. Prof. Kollath, neuslyšíte o mléku nic nevýhodného, protože tito kolegové nemají nic společného s přímým nemocničním ošetřením pacientů.

Ale jen zase člověk je postižen škodami, které jsou vyvolány mlékem a mléčnými výrobky. Vědci, kteří se mlékem zabývají pouze teoreticky, totiž na mléku oceňují, že kromě mnoha bílkovin obsahuje rovněž minerální látky, stopové prvky, ale také vitamíny a mnoho dalších látek.

Pokud by tyto látky nebyly poškozeny teplem, což se bohužel stane při pasterizaci, musíme ho ocenit jako potravinu ve smyslu Prof. Kollatha.

Každé mléko musí být pasterizováno. A důležité látky se při pasterizaci poškodí spolu s bílkovinami.

Plnohodnotná výživa

Podle mého mínění nesmí plnohodnotná výživa podléhat módě.

Výživa by měla být pro tělo hodnotná. Má obsahovat látky nutné pro zdraví a výkonnost člověka.

Existují však různé diety ve školní medicíně, které jsou dnes dodržovány. A za několik let se nahradí opět jinými.

V biologickém smyslu plnohodnotná výživa, která dodává všem orgánům optimální živiny, je stále stejná a nepodléhá žádné módě. Nejlépe může být charakterizována větou Prof. Kollatha: ,,Užívej potraviny co možná nejpřirozeněji“, a dalo by se říct k tomuto ,,pak pojedete nejlépe“.

V praxi to vypadá tak, že nejméně třetinu denní dávky potravin by měla tvořit čerstvá strava, tj. Ovoce, zelenina, saláty, obilí (nejlépe naklíčené) a oříšky, přičemž důraz kladu na slůvko „nejméně“. Čím více, tím lépe.

Mléčné výrobky nejíst denně. Měly by fungovat pouze jako zpestření stravy, tj. jednou za 10 až 14 dní jogurt, který má na rozdíl od jiných mléčných výrobků příznivé účinky na střevo díky působením svých bakterií. Dále občas nějaký bylinný tvaroh, či nějaký sýr. Nejlepší jsou přírodní sýry např. žervé, a sýry s minimální dodatečnou úpravou.

Obzvláště špatné pro člověka jsou sýry tavené. Obsahují často přidatné látky. Ze zdravotnického hlediska je nelze hodnotit příznivě, protože obsahují např. (Fosfor).

V potravinách se dále nachází ještě asi 400 cizorodých látek, z nichž u všech ještě nebyly zcela prokázány účinky na organismus.

Nebezpečí ukrytá v mléce

Dr. Joel Fuhrmann

Většina vědců zabývajících se výživou, dietářů a lékařů považuje mléko za jednu z nejdůležitějších a nejvýživnějších potravin, protože má velký obsah vápníků a bílkovin vysoké biologické hodnoty.

Mezi nimi se ovšem stále více ozývají hlasy, které říkají, že přírodní kravské mléko vlastně není určeno pro člověka a přináší s sebou nebezpečí pro jeho zdraví.

Když člověk uváží, jak obrovská množství kravského mléka naše obyvatelstvo spotřebuje, ukazuje se jako velmi důležité prozkoumání možných rizik z užívání mléka.

Zdraví může být zachováno, jen díky zdravé výživě!

Zdroj: Salvo 11, 1992, str. 17.