Rady tvrdošijné vegetariánky
Systém moskevské lékařky Galiny Šatalovové
Hned na začátku musím konstatovat, že nic jsem si nevymyslela sama. Můj systém se zakládá na dílech antických i moderních vědců. Jeho účelem je maximálně přiblížit člověka k přirozeným životním podmínkám. Slunce, vzduch, voda, rostlinstvo a země, to je ono moře energie, které nás obklopuje a na němž jsme závislí.
Jak si tuto dodatečnou energii od přírody vzít? Hodně se pohybovat: chodit pěšky, běhat, plavat, lyžovat, bruslit, jezdit na kolečkových bruslích. Otužovat se.
V chladném vzduchu a studené vodě je maximum energie. Nesmíme zapomínat na správné dýchání: třikrát až čtyřikrát za minutu, přičemž výdech má být dvakrát delší než vdech.
Přírodní strava a omezení soli
Jíst přírodní stravu a to jen tehdy, máme-li hlad.
Důležitější než kalorická hodnota je hodnota biologická. Moje rodina a já jsme vegetariáni. Jíme podle sezóny zeleninu – syrovou, zapékanou, vařenou v páře, čerstvé nebo sušené ovoce, slunečnicová semínka, ořechy, med, kroupy, naklíčená obilná zrna. Naklíčená proto, že v této podobě obsahují dvěstě až třistakrát větší množství vitamínu E než běžně.
Zrní máčím ve vodě, dokud se neobjeví malé klíčky, pak je rozemelu na mlýnku na maso a jím smíchané s medem nebo jinak ochucené.
Nebylo by však správné si myslet, že všechny druhy potravin se mají jíst zasyrova. Některé z nich jako např. bílek, hrách, brambory obsahují látky, které je lépe neutralizovat vysokou teplotou. Červenou řepu lze jíst v jakékoliv podobě, ale zelí, mrkev, tykev jsou mnohem zdravější syrové.
Jídlo se nemá vařit příliš dlouho. Rýži, kroupy nebo pohanku večer namočím do studené vody, druhý den dopoledne připravuji tak, že nechám dojít do bodu varu, sundám z plotny, nádobu zabalím a nechám 30-50 minut spařit.
Pak už stačí hotový pokrm pomastit máslem a posypat čerstvou zelenou natí. Musím se zmínit i o masu. A to i rybím. Organismus je stráví jen z 50 až 52 procent. Zbytek je nestravitelný odpad, který hromadí v těle škodlivé látky, a ty jsou pak dále příčinou různých chorob.
Omezte sůl
Důležitou zásadou je nesolit, omezit sůl. Sůl totiž způsobuje otoky, ochablost a oslabuje odolnost těla proti nachlazení. Žádné jídlo nikdy neohřívám ani nesmažím, protože je to vše jen mrtvá potrava zbavená biologické energie.
K pítí jen čistou vodu a bylinkové čaje
Nepiji pravý čaj ani kávu, ale nápoje, které byly v Rusku vždy běžné – čaj ze šípků, třezalky, z lístků růže a jasmínů, z květů hlohu. Výborný je odvar z vrbovy úzkolisté.
Neuznávám systém hodnocení potravin podle množství kalorií.
Ráda bych lidem zdůraznila jednu důležitou okolnost. Různé potraviny vyžadují pro stravení různé prostředí: bílkoviny kyselé, glycidy zásadité. Proto jíme-li např.chléb se sýrem, nebo salámem, brambory či kaši s masem, velmi zatěžujeme žaludek.
Mléko se neslučuje např. s krupicí, a proto máme kaši vařit ve vodě.
Brambory se mají vařit nebo péci v troubě nejlépe se slupkou. Člověk se narodí s obrovskými rezervami, ale bylo by hloupé se domnívat, že jsou nevyčerpatelné. Nedbalé stravování se dříve či později vymstí poruchami v trávení, usazováním soli, křehkosti cév, apod.
Nejdůležitejší zásada je, že ke ,,stolu se má sedat“ tehdy, když má člověk opravdu hlad. A nepřejídat se. Snídaně má být velmi lehká. Já ráno nejím vůbec, vypiji pouze sklenici vody. Po nočním klidu nahromadí organismus značné množství energie. Ani při obědě se nemá žaludek přetěžovat. K večeru si můžete jíst podle libosti, přes noc tělo všechno stráví.
Naše neštěstí je v tom, že žijeme jinak, než jsme naprogramování. Ne podle potřeb, ale podle svých rozmarů, které si sami vymyšlíme a to nejen v jídle. Nemá smysl nutit se k vegetariánství nebo k přehnanému přírodnímu životu bez vnitřního přesvědčení. Je však nesporné, že se alespoň lidé ve středním a starším věku mají stravovat střídmě a dbát nikoli o kalorickou, ale o zdravotní hodnotu jídla. A uvidíte jak vás příjemně překvapí, že se cítíte mnohem lépe.
Zdroj: Čtení 05, 1987.
