Chceme přispět k bezjaderné Evropě
Počátkem července roku 1984, navštívil ČSSR předseda vlády Řecké republiky Andreas Papandreu. Po skončení rozhovorů, které vedl v Praze s nejvyššími československými představiteli, se setkal s československými a zahraničními novináři.
V úvodu tiskové konference Andreas Papandreu konstatoval, že uskutečněná jednání s prezidentem ČSSR, Gustávem Husákem a dalšími československými představiteli považuje za jednu z nejvýznamnějších, která měl během svého působení v čele řecké vlády.
Poté odpověděl na dotazy přítomných zástupců tisku, rozhlasu a televize.
Charakteristika postoje Řecka k politice NATO
Mohl byste charakterizovat postoj Řecka k politice NATO?
Existuje vážný problém ve vztahu Řecka k severoatlantickému společenství, který se týká především otevřené podpory NATO požadavkům Turecka v Egejském moři. Nezúčastnili jsme se manévrů této organizace v egejské oblasti. Pokud se týká jaderného planování, Řecko bylo přítomno na jednáních o této otázce, ale závěry přijalo s výhradami. Stanovisko řecké vlády, která má velkou podporu našeho lidu, zní – řešení nevidíme v rozmístění nových raket, ale v jejich odstranění.
Jaký je současný vztah mezi Řeckem a Tureckem?
Není pochyb, že mezi Tureckem a Řeckem existuje již po deset let značné napětí. Základní problémy jsou dva – první se týká vztahů mezi oběma zeměmi v egejské oblasti. Žádná řecká vláda nemůže připustit, aby se zpochybňovaly hranice našeho státu. Zahájili jsme dialog. V první fázi se měl týkat obchodu a turistiky. Předpokladem pro toto jednání mělo být samozřejmě, že Turecko skoncuje s provokacemi – s porušováním našeho vzdušného prostoru tureckými letadly, s agresivními prohlášeními proti našim lidem.
Denktašův pseudostát
Tento dialog byl zahájen. Vzápětí byl, ale vyhlášen turecko–kyperský Denktašův pseudostát.
Turecko jej okamžitě uznalo a dodnes myslím zůstáva jedinou zemí, která tak učinila. Řecko nemůže pokračovat v dialogu s Tureckem, když tu zůstává nepřijatelný Denktašův režim na Kypru, když se Turecko odmítá podřídit rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a výsledku hlasování Valného shromáždění.
Střední Amerika
Jak hodnotíte poslední vývoj situace ve Střední Americe?
Naše stanovisko je myslím známé. Jsme přesvědčení, že pro každou zemi a každý národ platí, že má právo si určit, jakým směrem se bude vyvíjet. Podobně jako Československo pozorujeme s velkým neklidem události v této části světa. Bohužel velké sociální problémy, které v Latinské Americe existují, jsou ještě umocňovány známým vměšováním ze zahraničí.
Řecko přišlo nedávno s významnou iniciativou směřující k vytvoření bezjaderné zóny na Balkánském poloostrově. Jak byl tento návrh zainteresovanými státy přijat?
Měli jsme setkání expertů, jehož se zúčastnili i Turci, pouze Albánie nebyla přítomna. Jednání bylo tak pozitivní, že se předpokládá další konzultace v Bukurešti. V určité fázi, doufám, uskutečníme vrcholné setkání. Věřím, že úsilí o bezjaderný Balkán společně s podobnými iniciativami skandinávských zemí bude významným příspěvkem k vytvoření bezjaderné Evropy.
Jak mohou Československo a Řecko – malé evropské země přispět k zachování míru a jak se z tohoto hlediska promítá vaše návštěva?
Moje návštěva ve vaši zemi se týkala dvou základních aspektů. Jednak jsme se při jednáních zabývali našimi dvoustrannými vztahy, kterým byl skutečně položen pevný základ a očekáváme vzájemný rozvoj spolupráce. Dále se jednalo i o tom, jak mohou tyto dvě země přispět ke snížení napětí a míru.
Zdroj: Svět v obrazech 33, 1984.
